Tetanus
Je závažné onemocnění lidí a zvířat způsobeno toxiny produkované bakterií Clostridium tetani při jejím růstu v anaerobních (bez přístupu vzduchu) podmínkách. Spóry, které jsou vysoce rezistentní můžeme najít v půdě, stolici různých druhů zvířat ale také v prachu v domácnosti.
Po průniku do rány se spóry mění na vegetativní stadia, které se rozmnožují a produkují dva druhy toxinů - tetanolyzin a tetanospazmin, který je zodpovědný za neurologické projevy onemocnění. Ne všechny druhy zvířat jsou však stejně citlivé na tento toxin. Nejvíce vnímavé jsou koně, kozy, ovce, morčata, králíci a také člověk. Psy a kočky vykazují poměrně velkou přirozenou rezistenci. Průběh onemocnění je také ovlivněn způsobem infekce a místem průniku do organizmu.
U psů dochází k infekci nejčastěji v období přezubování, t.j. ve věku 4 - 7 měsíců. Vstupnou branou infekce jsou zubní alveoly uvolněné při výměně zubů. Štěňata ráda okusují všechny možné předměty a proto se můžou lehce nakazit. Zajímavý je také sezónní výskyt tohoto onemocnění, kdy nejvíce zvířat onemocní v období od července do listopadu.
Kočky jsou vůči onemocnění velice odolné a k propuknutí infekce je většinou zapotřebí plošné rány a masivní kontaminaci spórami.
Klinické příznaky obvykle pozorujeme za 5 - 10 dní po proniknutí bakterie do organizmu, ale někdy to může být i později. Pokud se nachází místo vstupu infekce na hlavě bývá inkubační doba kratší. Rozlišuje dvě formy onemocnění a to lokální nebo generalizovanou formu. Od úvodních příznaků ke generalizovanému postižení obvykle dochází do 48 hodin.
Pro lokální tetanus je typické ztuhnutí svalů proximálně od místa infekce (tedy například jenom postižená končetina). Později se může toto ztuhnutí rozšířit i na protilehlou stranu případně přejít v generalizovanou formu.
U generalizované formy patří mezi první příznaky tuhnutí končetin, toporná chůze, zvíře má problémy při vstávání. Tělesná teplota může být v důsledku vypjatého svalového metabolizmu zvýšená. Dále se vyskytuje zvýšený svalový tonus hlavových svalů - nepřirozená pozice uší, zvrásněná kůže na čele, protažení ústních koutků směrem dozadu. Oči jsou zapadlé s vystupujícím třetím víčkem. Zvířata jsou plachá a na podněty reagují přechodem do křečí. Často bolestivě naříkají. Čelisti bývají pevně sevřeny v důsledku obrny žvýkacích svalů, zvířata také špatně polykají a mají zvýšenou produkci slin. V konečném stadiu dochází k obrně dýchacích svalů a zvíře následně uhyne.
Tetanus je jedním z mála onemocnění, kde jsme schopni stanovit diagnózu na základě klinických příznaků. Naproti tomu laboratorní diagnostika je obtížná a málo specifická.
Prognóza u psů s tetanem je dubiózní. Kočky obvykle překonají onemocnění úspěšně. Zlepšení stavu po nasazení terapie, by se mělo dostavit v průběhu jednoho týdne, avšak k úplnému uzdravení je často potřeba 3 - 4 týdny terapie. Po prodělané infekci se vyvíjí imunita, která brání opakované infekci.
Jedinou prevencí je vakcinace, která je vhodná především u psů, kteří se pohybují v rizikovém prostředí ( zemědělská půda, kontakt s hospodářskými zvířaty...). Psy můžeme vakcinovat od 3 měsíců věku s revakcinací za 3 týdny, následně každé 2 roky.
Autor: MVDr. Lucie Černegová
Zdroje obrázků:
https://medium.com/@visualvaccines/how-the-tetanus-vaccine-works-bae788b13bea