Uštknutí hadem - co s tím?

30.01.2018

     V první řadě je důležité udržet si chladnou hlavu a nepanikařit ! Je potřeba jsi uvědomit, že i když Vašeho mazlíčka uštknul had, nemusí se vždy jednat právě o zmiji. 

     V České republice žije celkem pět druhů hadů a z toho jenom jeden je jedovatý a to Zmije obecná (Vipera berus). Další čtyři patří mezi užovkovité a jsou to: Užovka obojková (Natrix natrix), Užovka stromová (Zamenis longissimus), Užovka hladká (Coronella austriaca) a Užovka podplamatá (Natrix tessellata). Na zmiji se nejvíce podobají Užovka podplamatá a Užovka hladká, která je i poměrně kousavá.

     Nejdůležitějším rozlišovacím znakem mezi zmijí a užovkou je tvar pupily (zornice). U zmijí je pupila vertikální, zatímco u užovek je pupila okrouhlého tvaru. Dalším znakem je tvar hlavy, který je u užovek oválný a u zmijí spíše triangulární. Zbarvení zmijí je většinou  šedé až hnědé s tmavou klikatou čárou na hřbetě. Někteří jedinci však můžou být i zcela černí - tzv. melanistická forma. Jed zmijí je cytotoxický, obsahuje směs peptidů, polypeptidů, toxinů a proteinů s enzymatickou aktivitou, které způsobují zvýšení permeability cév, vazodilataci a edém. 

     Faktory, které nejvíce ovlivňující závažnost stavu jsou: věk a hmotnost postiženého zvířete, množství jedu, které se dostalo do organizmu (na jaře po zimování mají zmije více jedu), zdravotní stav postiženého, místo kousnutí, aktivita zvířete po pokousání.

    Klinické příznaky po pokousání nastupují většinou poměrně rychle a to do několika minut. Avšak můžou se dostavit i po několika hodinách. Lokální reakce se může rozvíjet i 2 - 3 dny. Mezi nejvýraznější klinické příznaky patří bolestivost, stopy zubů po kousnutí, postupně se rozvíjející edém, který se může rozšířit i na další části těla. Může se dostavit i krvácení, průjem a zvracení, případně závrať a křeče. V případě hypersenzitivní reakce jsou to respirační potíže, kopřivka, angioedém až anafylaktická reakce. K pozdním příznakům, které mohou trvat až několik měsíců od uštknutí řadíme otok, lymfadenopatie, bolestivost a omezenou pohyblivost kloubů.

     Léčba je ve většině případů pouze symptomatická. Důležité je omezit pohyb zvířete, imobilizovat postiženou končetinu kompresním obvazem a držet zvíře v klidu. Samozřejmostí je neodkladná návštěva veterinárního lékaře.

Zdroje obrázků:

https://www.freenatureimages.eu

https://pixabay.com


                                                                                           Autor: MVDr. Lucie Černegová